Aktuálně v Sambě

Ahoj vodáci, 

pokud chcete vyrazit tento víkend (22.-23.6) jen na jeden den, doporučujeme objednávat lodě až na neděli. Na sobotu už nám totiž žádné lodě nezbyly na Otavě, ani na Ohři, ani na Lužnici a dokonce ani na Sázavě. Ale na Moravě zůstalo ještě pár volných 2-místných kanoí na celý víkend! Těšíme se na vás, Ahoooj!!!

Ve dnech 17.-21.6 bude uzavřený přejezd v Českém Šternberku. Pokud pojedete směrem od Uhlířských Janovic, dostanete se k nám cestou přes Zbizuby a Kácov (trasa zde). Můžete využít i možnosti jet po dálnici (trasa zde).

V Českém Šternberku bude v tomto termínu také platit dočasný zákaz zastavení na místní komunikaci u nádraží ČD Český Šternberk, na náměstí, na parkovišti u řeky a na silnici směr Čejkovice. Bližší informace a plánek míst se zákazy zastavení (zde).

Více aktualit
Sjízdnost Otavy

 

Otava

Zajímavosti v okolí řeky Otava

Čepice a skleněná socha sv. Jana - 84,8 ř.km

svnepomu-cepice-na-otave

Na mostě v Čepici budete pádlovat pod největší skleněnou sochou sv. Jana na světě. Stojí přímo uprostřed mostu, nemůžete ji přehlédnout. V Čepici je i celkem fajn klasická vesnická hospoda, kam se můžete zajít schovat před deštěm, nebo před sluníčkem a rovnou si sochu pořádně prohlédnout a nezapomeňte ji uctít - sv. Jan je totiž patronem země české a všeho, co se řeky týká - vorařů, vodáků, mlynářů, mostů a také ochraňuje proti povodni a vodnímu nebezpečenství!

 

Hrad Rabí - 82,5 ř.km 

rabi reka otava

Největší hradní zříceninou v Čechách je hrad Rabí. Patří mezi objekty s bohatou architektonickou minulostí, neboť prodělal řadu přestaveb a rozšiřování. Nejstarší částí hradu z doby po roce 1300 je mohutná hranolová věž s úzkým parkánem a zevním ohrazením. Na přelomu 14. a 15. století byly vybudovány další obytné a hospodářské budovy, hrad byl opevněn druhým předhradím. V poslední stavební fázi bylo vybudováno rozsáhlé dělostřelecké opevnění s baštami. Přestože tento hradební okruh zůstal nedokončen, patří na svoji dobu k nejvyspělejším obranným systémům ve střední Evropě. V roce 1420 byl hrad dobyt Janem Žižkou a v roce 1421 zde husitský hejtman přišel při obléhání o své druhé oko. V hradním sále je umístěna expozice středověkých kachlů s replikou pozdně gotických kachlových kamen a dále archeologické nálezy z přelomu 15.a 16. století.

Zajímavosti:
Velikost - Rabí je svou rozlohou největší zříceninou na území Čech. Zdivo hradeb a budov je v celkové délce  téměř tří kilometrů.
Studna - Na prvním nádvoří se nachází ve skále tesaná hradní studna. Patří mezi nejhlubší, které je možné na českých hradech spatřit.
Hradní sklepení - v hradu se nachází rozsáhlé sklepní prostory v několika úrovních. Nejspodnější část sklepení byla do vápencového podloží vytesána ručně a dosahuje hloubky 9 metrů pod povrchem.
Dřevěné prvky - na hradě se nachází zbytky mnoha dřevěných trámů. Tzv. dendrochronologickým průzkumem těchto dřev se podařilo určit léta, ve kterých došlo ke smýcení stromů, ze kterých byly trámy vyrobeny. Takto se podařilo zpřesnit dataci vzniku či stavebních úprav některých budov na hradě.

Včely na Rabí - na Rabí je včelí divadlo". Na hradě pro vás připravili největší včelu světa, včelí jednoaktové představení, netradiční hodinu včelího přírodopisu, ukázku historických i současných včelých úlů a včelařského náčiní a samozřejmě ochutnávku včelích produktů.

 

Horaždovice

horazdovice otava

Dějiny města
Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni. Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem sv. Metoděj.
V roce 1292 byla osada povýšena na město králem Václavem II. Město získalo městská práva, zejména právo hradební, v krátké době bylo město opevněno a postavena tvrz. Město bylo vyňato ze soudu královského a stálo se městem poddanským v držení rodu Bavorů. V roce 1307 nesouhlasil Bavor III. s volbou nového krále Rudolfa Habsburského. Nový král město obléhal, ale při obléhání 3. července 1307 zemřel na úplavici. Obléhání bylo přesto úspěšné, protože smrt krále byla během něj utajena.
Po roce 1404 se stalo město majetkem pánů z Hradce. V období husitských bouří stálo město na straně táboritů i proti vlastní vrchnosti. Roku 1459 koupil panství rod pánů z Kocova, město získalo právo pořádat svatohavelské výroční trhy.
Později se panství stalo majetkem Půty Švihovského ze Švihova a Rýzberka. V roce 1503 nechal postavit vodovod, dále nechal zřídit klášter minoritů a zavedl městské právo podle práva Starého Města pražského. Město též mělo právo várečné, Švihovští získali i právo na clo, mýto a druhý výroční trh – petropavelský.
V době stavovského povstání v roce 1619 vyznávali majitelé panství víru českých bratrů. Město bylo  vypáleno císařským vojskem, přišly hlad a epidemie, panství bylo zkonfiskováno.
Novým majitelem panství se stal přísně katolický rod Šternberků, který přispěl k rozvoji města. Byl přestavěn kostel i zámek a rozšířena městská práva. Od roku 1719 se majitelé města rychle střídali. V roce 1845 koupil panství kníže Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova. Jeho rod vlastnil panství až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města.
Prosperitu ale přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství, kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Hospodářský růst se značně zpomalil a nezlepšil se ani po zřízení odbočky do Sušice a Klatov.


Pověsti
Místní pán Půta Švihovský z Rýzmberka se rozhodl opravit kostel sv. Klimenta na vrchu Práchni. Během oprav mu ovšem došly peníze, a tak nechal zřídit sbírku a řekl, že ve stavbě nebude pokračovat, dokud lidé nenaplní penězi zvon, sňatý z opravovaného kostelíka. Zpočátku to šlo dobře, ale pak už lidé nechtěli přispívat a Půta musel peníze vymáhat. Když jeho biřicové obrali o poslední dva groše i ubohou vdovu, ta zaklela a zvon se i s penězi propadl do země, kde dlí dodnes. Hlídá ho černý pes s ohnivýma očima a dosud žádný z hledačů jej nenašel. Pokusil se o to i jeden horažďovický lakotný měšťan, avšak když dokopal k okraji zvonu, byl vyděšen výkřiky:„Hoří!“Když se pak vrátil, jáma ani jeho motyka už tam nebyly.

Žižkův most u Katovic - 63,2 ř.km.

zizkuv most katovice na rece otave

Na začátku Katovického oleje je na levém břehu při ústí malého potoka vydupaná pěšinka, která se napojuje na červenou turistickou značku a vede ke kamennému Žižkovu mostu. Žižkův most se mu říká, protože v Katovické kronice je z roku 1883 zápis, ve kterém je domněnka, že tento most vybudoval Jan Žižka z Trocnova, který tu táhl roku 1440 z Plzně na Tábor. Pravděpodobnější ale je, že most byl vystavě za krále Vladislava II v 17. století, kdy pod Katovickou horou vedla přes Březový potok stará obchodní cesta pro formanské vozy ze Strakonic do Horažďovic. Ale to vám určitě nemůže zkazit náladu a nohy ztvrdlé z kanoe si určitě rádi protáhnete.

Strakonice

strakonice na rece otave

Původně zde stály čtyři malé vesničky (Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom), které se spojily v poddanské město Strakonice. Vývoj města začíná v druhé polovině 12. století, kdy rod Bavorů začíná budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bolemilou část strakonického hradu řádu maltézských rytířů. Ještě ve 13. století byla původní hranolová věž vyměněna za nynější gotickou s břitem zvanou Rumpál. Město se dožilo největšího rozkvětu za vlády Bavora II., který se těšil velké přízni krále Přemysla Otakara II. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. městská privilegia a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu, kteří vybudovali renesanční  věž Jelenku.Město je známé Mezinárodním dudáckým festivalem. První ročník se uskutečnil v roce 1967 u příležitosti 600. výročí založení města. Nyní se koná každá dva roky vždy na konci srpna a účastní se ho dudáci z více než desítky států.
Strakonice získaly právo vařit pivo (tzv. právo várečné) v roce 1367, i když pivo se zde vařilo už před rokem 1308. Místní měšťanský pivovar byl založen roku 1649.

Socha Moai ve Strakonicích - Pavel Pavel, který "rozchodil" obrovské sochy stojící na Velikonočních ostrovech, pochází ze Strakonic. Nejspíš proto zde stojí jeho pokusná socha. Najdete ji na pravém břehu řeky ca 350 m proti proudu od Pětikolského jezu.

Putim

putim na soutoku Otavy a Blanice

Putim je nejstarší sídlo v okolí, je údajně staršího data než město Písek. Prvním písemným pramenem  dokládající existenci Putimi je listina z roku 1205, na základě archeologického průzkumu provedeného na tamní faře v letech 1996-98 lze však usuzovat na osídlení mnohem starší. Bylo zde doloženo osídlení keltské (2. st. př.n.l.), římské (1.st.n.l.), dále staroslovanské z 8. století a od 11. století pak již nepřetržité důkazy života.
Vesnice se proslavila v literatuře – v Putimi se odehrává část příběhu vojáka Švejka z románu českého spisovatele Jaroslava Haška: A vcházeje do vesnice byl velice překvapen, vida označení vesnice na sloupu u prvního domku: "Obec Putim". "Pro Krista pána," vzdychl Švejk, "tak jsem zas v Putimi, kde jsem spal ve stohu." Pak ale už nebyl vůbec ničím překvapen, když za rybníčkem z bíle natřeného domku, na kterém visela slepice (jak někde říkali orlíčku), vystoupil četník, jako pavouk, když hlídá pavučinu. Četník šel přímo k Švejkovi a neřekl nic víc než: "Kampak?" "Do Budějovic k svýmu regimentu." Četník se sarkasticky usmál: "Vy jdete přece od Budějovic. Máte ty vaše Budějovice už za sebou," a vtáhl Švejka do četnické stanice.
"Můžete nám ukázat na mapě, kudy jste šel do těch Budějovic?" "Já si ta místa všechna nepamatuji a jenom na to se pamatuji, že jsem zde v Putimi byl už jednou."

Písek

pisek nejstarsi dochovany kamenny most - reka otava

Město Písek založili v polovině 13. století na břehu řeky Otavy čeští králové. Díky těžbě zlata i čilému obchodnímu a výrobnímu ruchu město rychle vyrostlo a těšilo se přízni panovníků Přemysla Otakara II. a Václava IV. V první polovině 15. století hrálo důležitou úlohu mezi obránci kalicha. Od 19. století město zcela změnilo svou tvář. Vystoupilo z hradeb, na předměstích vyrostly celé ulice nájemních domů, na radnici zvítězila čeština, vznikly kulturní instituce a spolky a Písek byl nazýván městem škol a studentů i Mekkou houslistů.
Kamenný most
Nejstarší dochovaný most v Čechách, vystavěný patrně ještě před koncem 13. století. Je dlouhý 111 metrů a na obou březích byl zakončen obrannými věžemi, které se ovšem nedochovaly. Most je vyzdoben barokními plastikami sv. Jana Nepomuckého, Kalvárie, sv. Anny a sv. Antonína Paduánského. Most je národní kulturní památkou. Přežil i povodeň v roce 2002, která jej poškodila, ale již po několika měsících byl opraven a opět upoutává pozornost a vyvolává nadšení turistů, kteří do Písku zavítají.