O Sázavě

ČÍSLA, POČTY A MÍSTO NAROZENÍ:

Řeka Sázava odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální název nesouvisí s dolovaním zlata v Jílovém, ale s barvou vody, kterou způsobuje odnášení jílovité půdy a která je zvlaště dobře vidět na soutoku s Vltavou.

Plocha povodí je 4350 km2. Celková délka je 218,2 km, z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi. Vytéka z rybníku Velké Dářko, vlévá se do Vltavy u obce Davle jižne od Prahy. O její pramen se vedou spory, neboť zdrojnice vytékající z Velkého Dářka dnes pojmenovaná jako Sázava, se původně jmenovala Polnička a naopak soucasný Střeský potok je v kronikách uváděn jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění-vetší plocha povodí i vetší průměrný průtok v místě soutoku obou zdrojnic. Ale asi je to jako s Labem a Vltavou - na soutoku vám přijde, že se Labe vlévá do Vltavy a přitom se řeka jmenuje dál Labe.

VODÁCKY:

Sázava je na jaře sjízdná už ze Ždáru (208 r.km). Spád řeky na horním toku je pomerně prudký, tok vody ale zpomaluje vysoké množství jezů. Od Velkého Dářka (714 m) po Světlou n.S., tedy zhruba na 55 kilometrech, je jich 30, vesměs bez propustí. Odtud potom napocítáme na dalším toku, 144 km dlouhém, na 40 jezu s propustěmi. Nejčastěji ji splouváme od Ledče (130 r.km) do Pikovic (3,5 r.km). Sportovní vodáci na jaře splouvají ještě výše peřeje Stvořidla ze Smrčné. Tady je poměrne raritní doprava. Vodaci po splutí Stvořidel nasednou pod peřejemi i s kajaky do vlaku, nechají se vyvézt do Smrčné, odkud znovu jedou po proudu.

 

Z Ledče nás čeká nejenom velké množství jezů, ale i spousta vodacké kultury. Kousek pod Zručí se k nám zleva přidá čistá a ledová voda Želivky. Pak už to je kousek do Kácova, kde můžeme navštívit malý funkční pivovar s výborným pivem, nebo hospůdku na náměstí. Pak už je to kousek do Českého Šternberka. Tam nás po návštěvě hradu pohostí obědem hospůdka v podhradí. A po oběde osveží Šternberská retardérka. Rataje, Kuchelník, Ledečko, Samopše... V každém z těchto míst najdeme príjemnou občerstvovnu, často i tábořiště.

Za pár zátokami čeká město Sázava a její neskutečně dlouhá retardérka pod klášterem. Sázava je hezké a příjemné městečko. Vyplatí se najít všechny hvězdičky na zdi kláštera, protože pak se nám splní přání třeba v podobě výborného guláše v jedné z mnoha místních hospůdek. Pod Sázavou se zastavíme ve vyhlašené hospodě Na Marjáně. Kolem leží velké množství chat. Až se člověk diví. Pádluje, pádluje a pořád jsou tu chaty. Čtyřkoly, Čerčany, Zbořený Kostelec a zříca na kopečku. A už Týnec nad Sázavou. Kousek dál, u Krhanic, se charakter řeky náhle mění a jakoby naposled nám chce ukázat svoji sílu. Zařezává se do ostrého údolí a v kamenném toku vytváří četné peřeje. Proplouváme kolem starých trampských osad, mezi kterými je například známé Toronto, či Ajax. Řeka se opět uklidní, to už víme, že za zatáčkou uvidíme Pikovický most a pod ním tábořiště. Zde končí naše vodácké putování. Za chvíli bychom pluli po Vranovské přehradě

JAK VZNIKLO JMÉNO ŘEKY?

Jak vlastně vzniklo samo označení řeky Sázavy? Slovo je velmi starobylé, české, uváděné už v latinských pramenech od poloviny 11. století jako Zazoa, Zazaua, Sassava. Podle dnešních názorů bylo utvořeno od sloves sázeti, saditi, a to ve významu padati, klesati ke dnu. Naši předkové říkali, že kal se sadí, voda že písek sadí. Říkali také, že pivo nebo víno se sadí. Sázava podle tohoto výkladu tedy znamenala řeku, ve které je usazen nános. Jiný výklad odvozuje její jméno od slova saze. Na Moravě se například používalo pro černohnědé kravky označení Sázava. Sázava je tedy temná řeka. Skutečně, pramenna oblast Sázavy, okolí rybníka Velké Dářko, má rašelinnou vodu. Dalším jménem řeky je Zlatá řeka. Tohle jméno jí dali trampové za časů začátků trampingu. Dnes jsou po zlatu památky v každoročních skautských a trampský soutěžích. V Pikovicích se pořádá zlatokopecká akce a ze Sázavy každý nějakou tu zlatou šupinku vyrejžuje :-)

Některé části a informace v tomto článku byly převzety z Wikipedie.